6) “Jsi dobrý a milý.”

Špatné chování neznamená, že i samotné dítě je špatné. Stále neví, jak se vyrovnat s hněvem, takže často dělá to, co se jeho okolí nelíbí. Po záblesku hněvu řekněte dítěti, že udělalo něco špatného, ​​ale to z něj ještě nedělá špatného člověka.

Dovolte dětem uvědomit si, že jejich emoce nemají žádný vliv na to, kým ve skutečnosti jsou.

Použijte tato slova: “Byl jsi rozzlobený. Nechtěl si bratrovi nadávat. V hněvu můžeme říci mnoho nepříjemných věcí. Si dobrý chlapec. Co si myslíš, že musíš udělat, aby ti tvůj bratr odpustil?

7) “Jsem vždy při tobě, pokud to budeš potřebovat.”

Někdy se děti dostanou do stavu hysterie, jen aby upoutaly pozornost svých rodičů. To znamená, že s nimi musíte mluvit, hrát nebo se jen tak bavit. Ale ne ve chvíli, kdy se u nich spustí hněv. Nejprve by se měly uklidnit.

Dítě odmítá objetí, odstrkuje vás a začne ještě více naříkat? Všechny metody, které předtím pomáhaly, nyní selhávají?

To znamená, že dítě vás kontroluje. Péče v takovém momentě může situaci jen zhoršit. Nechte dítě vypustit páru.

Použijte tato slova: “Vidím, že si opravdu rozzlobený. Je to normální. Zdá se mi, že mě neslyšíš. Jsem zde, pokud mě budeš potřebovat. Nejdříve se uklidni, tak jak jsem tě to učil/a … ”

Nechte dítě, aby přišlo zpět ke svým smyslům, dejte mu pár minut, nerušte ho, nepřesvědčujte ho a nevyhrožujte se mu. Určitě nakonec přijde k vám a bude žádat náklonnost či pocit tepla. To je normální.

8) “Pojďme si to všechno přehrát!”

Představte si tuto situaci: měli jste v plánu že celá rodina se půjde někam zabavit a všichni z toho byli nadšení. Najednou se to trochu změní: manžel je rozrušený, dítě pláče a vzteky neví co se sebou.

Vaše slova: “To není to, co jsme měli v plánu! Tvůj bratr tě nechtěl udeřit, udělal to nechtěně. Pes se náhodně zachytil o tvůj rukáv. Ještě jednou si to projděme a začneme od začátku! Nyní se už musíme snažit … !!! ”

Někdy si musíte některé situace přetáčet a dát tak každému možnost, aby svou roli zahrál co nejlépe. Dejte rodinným příslušníkům tuto šanci! Nechte všechno, co se stalo předtím, v minulosti.

Samozřejmě, nemůžete to udělat, pokud se stane něco skutečně vážného. Váš návrh na přehrání všeho může být vnímán jako pokus vyhnout se problému.

9) “Co vás tato situace naučil/a?”

Je důležité děti naučit, jak se dá poučit z jakékoliv situace. Pocity bolesti, zklamání, hněvu mají silný vzdělávací potenciál.

Problémy, které se na první pohled řeší obtížně, nám otevírají nové příležitosti. Jsou to chyby, které nás dělají chytřejšími.

Takový přístup k problémům pomáhá ve vztazích, v přátelstvích, ale i při řešení obtížných situací.

Zeptejte se dítěte: “Proč se zlobíš? Jak se teď cítíš? Neměl si reagovat jinak na tuto situaci?

Emoce nejsou náhodné! Každý z nich nás něco učí: milovat, užívat si život, najít kompromisy atd.

10) “Mějte na paměti své pocity a snažte se jistým věcem vyhýbat.”

Mluvili jste s dítětem, uklidnili ho, vysvětlili, jak se cítil a jak to ovlivnilo jeho i ostatní a naučili ho vyjádřit své emoce. Nyní se ujistěte, že se to skutečně naučil.

“Pokus se to už víc neudělat” – tato jednoduchá fráze dává dá dítěti vědět, že se může samo napravit i to, že má na výběr – jak reagovat, jak jednat, co říct.

Dítě si uvědomí, že i přes rozčilení, se dokáže se situací lépe vyrovnat. Tato myšlenka mu přináší úlevu, ale i chuť vyzkoušet jiný způsob chování.

Při dalším pokusu už bude dítě vědět jak pracovat se svými emocemi a určitě vám řekne: “Vzpomínám si, mami! Udělal jsem to, o co si mě požádala! “Pokud se to stane, vězte, že jste udělali vše správně.

zdroj:mysmezeny.sk
Pokračovat ve čtení