Matka 6 dětí reaguje na reakce typu: „Musí to být skvělé mít manžela, který ti tak pomáhá.“

„Musím to ze sebe dostat. Bylo by hezké, žít ve světě, kde se muži starají o své děti a není to považováno za něco mimořádného.

Ano, chápu. Naše společnost si stále hledá svou cestu k rovnocennosti obou pohlaví. Stále někdo bojuje za práva žen. Vždyť i v minulosti to bylo tak, že muži byli živitelé rodiny a ženy vytvářely teplo domova.

Během pracovní doby jsme si s manželem rozdělili své rodičovské povinnosti, jako kdybychom na to byli sami. Během pracovních dní to znamenalo následující: 1 rodič na 6 dětí.

Já si beru ranní šichty: připravuji snídaně, dělám oběd, ujišťuji se, že si děti umyjí zuby, obléknou se, obují, vezmu je do školy. Ty které ještě nechodí do školy vezu zpět domů, dávám pozor, aby se dvojčata vyhýbali blátu a toaletám, bavím miminko, čtu jim pohádky a uspávám je.

Manžel pokračuje ve 12:30, dokud stále spí. Když se probudí, začne se s nimi hrát, pošle je ven, aby si pohráli a pozve k nám i jejich malé kamarády. To znamená, že v domě se nachází 12-13 dětí (a jsem na zhroucení). Muž ty starší děti přinutí, aby si začali dělat domácí úkoly. Zkontroluje žákovské knížky a ujistí se, že jejich misky na jídlo budou umyté a připravené na zítra. Nakrmí nejmenší dítě, vymění mu pleny a ujistí se, že děti si uklidí hračky ještě před večeří, aby náš dům jakžtakž vypadal uklizeně, nakonec jde uvařit večeři.

Vážím si všechno, co dělá, ale není to nic výjimečného. O tom je jednoduše rodičovství.

Lidé jsou šokováni. „Musí to být skvělé, mít takového manžela, který tak pomáhá,“ říkají.


Pokračujte ve čtení na další stránce

Share on facebook
Sdílet na Facebooku

Další zajímavé články

Používáme cookies, abychom vám zajistili co nejsnazší použití webu. Budete-li nadále prohlížet náš web, předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.